Když člověka skřípne životní úděl, má de facto dvě možnosti – nechat se sklíčit anebo z dané situace vytěžit maximum. Názornou ukázkou toho druhého je architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Během svého života totiž čelil velkým výzvám na osobní i společenské úrovni, ale z obojího vyšel jako vítěz.
Osobní situace
Osobní situace Santiniho nebyla jednoduchá, protože se narodil s hendikepem a pro jeho otce, kameníka a zedníka, to bylo zklamáním. Nevíme přesně, do jaké míry byl Santini pohybově omezený, ale bylo mu to vykompenzováno neobyčejnou genialitou a pořádnou dávkou ambicí. Nejenom, že se zvládl úspěšně vypořádat s oborem svého otce, ale vzdělání si rozšířil o další obory. Kromě kameníka byl také malířem, projektantem, architektem a v písemné i mluvené podobě ovládal několik jazyků. Hendikep mu nebránil ani v osobním životě. Rodinu založil hned dvakrát a byl otcem šesti dětí.
Společenská situace
Svá úskalí měla i společenská situace Santiniho doby. Země se stále vzpamatovávala z následků způsobených třicetiletou válkou, aktivity nekatolických církví byly zakázány, docházelo k významné emigraci z Čech a jediným povoleným náboženstvím byla katolická církev. Ani v rámci ní však nepanoval klid, protože starobylé řády žárlily na novější jezuity. A na této rivalitě si Santini vybudoval kariéru. Spolupracoval totiž s premonstráty, benediktiny nebo cisterciáky a pomáhal jim s opravami a dostavbami jejich starých gotických klášterů. Tak vzniká unikátní fenomén, který nemá předchůdce ani následovníky a nikde jinde na světě se neobjevuje. Syntéza dvou slohů – barokní gotika.
Barokní gotika
Santini neusiloval o to, aby jeho stavitelské zásahy do středověkých staveb byly vysloveně nenápadné. Opravoval gotické stavby, ale byl barokním tvůrcem a tak to vizuálně přiznával. Díky tomu si vytvořil velmi osobitý autorský rukopis. Snoubil v něm tradiční gotické prvky, jako například lomená okna, s prvky novými, jako okázalé kupole. K vidění je to například v Plasech, Sedlci u Kutné Hory a v Kladrubech. Bylo to invenční, odvážné a fungovalo to skvěle! Dnes už o tom není pochyb. Ale na tehdejší společnost to bylo progresivní až příliš a tak se objevovaly hlasy, které vyjadřovaly názor, že „mrzák Santini mrzačí i svá díla“. Krutý soud odrážející hluboké nepochopení…
Situace staveb v krajině
Opravami gotických kostelů Santini získal takové stavitelské sebevědomí, že si mohl dovolit i navrhování úplně nových staveb s podobnými principy. Už jste viděli například úchvatnou Zelenou Horu u Žďáru nad Sázavou? Jako správné poutní místo je vidět už z dálky. A tím se dostáváme k další Santiniho silné stránce. Je to jeho schopnost situovat stavbu v krajině. Dokáže dané místo zužitkovat velmi tvořivě a hravě, například použít otevírání prostoru, převýšení terénu nebo odraz vodní plochy. Zároveň je k místu vnímavý a dílo dokáže zasadit citlivě. Výsledkem je až divadelní, ale mimořádně vkusný efekt, který vás ohromí. Dokladem jsou také Křtiny, Zvole a Chlumec nad Cidlinou…
Finanční situace
O architektu Santinim se dočtete, že byl trochu záhadným a podivínským romantikem. Tuto teorii dokládá značně nesourodý výběr inspiračních zdrojů, které pocházely jak z oblasti exaktních věd, tak z oblastí spirituality a duchovna. Podněty k tvorbě čerpal například z čísel – miloval jejich vzájemné vztahy, matematiku, deskriptivní geometrii a zajímal se i o numerologii. A toto všechno míchal s katolickou věroukou, nořil se i do mystiky a židovské kabaly… Za uměleckou inspirací během života také cestoval do zahraničí a získané vlivy pak svobodně přetvářel. Musel mít to, čemu dnes říkáme „drajv“. Jen stěží by se jinak z člověka, kterému život do cesty naházel řadu překážek, vypracoval na finančně dobře situovaného, zámožného a společensky uznávaného měšťana.