„Jsem blízko, ale nemám jistotu.“ „Myslím, že jsem na správné cestě, ale ráda bych to věděla určitě.“ „Mám to na dosah, ale neumím to doklepnout do konce.“ „Když už si myslím, že vím, co jsem za typ, vždycky se najde něco, co mě znejistí.“ „Chci to vědět už jednou provždy!“ Toto je malá ukázka toho, co zaznívá ve chvíli, kdy si klienti objednávají analýzu barevného typu. A velmi často se objevuje i slovo KONEČNĚ.
Je v tom jakási definitiva. Dosažení cíle, zdolání mety, výhra nebo pokoření cíle. A já to chápu. Jen málokdo se o typologii doslechne a v tu chvíli se i objedná. Nápad na profesionální barevné měření se často v hlavě usazuje postupně, zraje pomalu a nabývá na síle časem. Jak roste, roste i motivace znát svůj typ s určitostí. Ať už jste jenom zvědaví nebo potřebujete skvěle vypadat z podstaty své profese, pojďte se podívat na to, zda je právě barevná typologie ta potřebná meta…
Konec
Když se klient objedná na typologii, chce jednou provždy vyřešit, jaké barvy mu sluší a tuto informaci pravděpodobně dostane. V určitém smyslu je tak analýza opravdu konec. Konec nejistot, pochybností, hledání a couvání ze slepých uliček, konec marného nakupování a šatníkové frustrace. Konec barev, které člověka táhnou k zemi, upozorňují na jeho nedostatky, přidávají mu věk a někdy taky optická kila. Kéž by to ale bylo tak jednoduché, že si dojde na konzultaci a má úplně po starosti…
Analýza ukončí váš dosavadní přístup k barvám. Poupraví vaše názory na ně, změní způsob, jak o nich přemýšlíte a možná se dotkne i vaší představy o tom, co vám sluší. Zkrátka, trochu vám zpřehází staré pořádky a rozbije některé navyklé kombinace. Možná, že pak trochu omezíte černou. Možná budete opatrnější na černobílé kombinace. Nebo pochopíte, proč na vás lidé nemají rádi oranžovou. Tím, jak některé věci ukončí, však také zároveň otevře dveře novým začátkům.
Začátek
Možná vezmete na milost šedou nebo pro sebe objevíte žlutou. Možná začnete jen tím, že černou posunete dál od tváře, nebo budete hledat ideální neutrály. Budete hledat nové oblíbené kombinace, objevovat tu „svoji“ černou a „svoji“ bílou a barvy, ve kterých budete mít krásné oči nebo vlasy. Každopádně to bude začátek nové transformační cesty a kráčet po ní může být zezačátku trochu náročné. Vybudovat si důvěru k doporučením, která jste dostali, totiž chvíli trvá. A zkoušet je v praxi to už potřebuje i odvahu.
Proč to tak je?
Protože se učíte novou věc a učení je proces. A procesy trvají a mají své fáze, které není možné ani žádoucí přeskakovat. Dopřejte si je. Počítejte s tím, že si informace budou sedat a budou se objevovat nové souvislosti a s nimi i otázky. Přijměte fakt, že budete dělat chyby a hledat míru. Není možné uplatnit všechno a hned. Až se vypořádáte s jednou věcí, uděláte si místo na novou a posunete se na další level. Je to jako stavebnice.
Bude to dřina?
Ano, nějaké úsilí to stát bude. Minimálně mentální energii a čas na vstřebání nových úhlů pohledu na to, jak barvy do šatníku zanášet. Ale do velké míry to záleží na vašem vnitřním nastavení. Někdo je dobrodružnější, jde do věcí po hlavě a nepárá se ani s barvami. Okamžitě je začne zařazovat a také brzy začne sbírat komplimenty. A někdo je opatrnější a pokroky dělá nesmělým způsobem a začne třeba jen s barevným šátkem kolem krku.
Obojí je úplně v pořádku, každý máme své tempo. Ať už jste typ dobrodruha nebo spíš ten opatrný, vydali jste se na úplně novou trasu. A ačkoliv máte itinerář a mapu, můžete na cestě chvílemi tápat. Nebojte se, nové podněty si brzy sednou a z barevných změn pak budete mít radost. Pořekadlo, že cesta je cíl, tak platí i v případě analýzy barevného typu. Dobře vypadat prostě není instantní záležitost…
Bude to stát za to?
Bude. Barevná typologie sice není konečná meta, ale je to důležitá zastávka na cestě k tomu, abyste jednou vypadali skvěle. A protože dobré oblékání je návykové, určitě časem budete chtít víc, než jen barvy! 😉