Některé otázky jsou poměrně vzácné a některé mi naopak do e-mailu chodí téměř denně. Když něco zajímá druhé, možná to zajímá i vás, tak jsem vám je sdružila do článku sepsaného formou Q&A, abyste je měli k dispozici. Tady jsou:
Co vás k analyzování barevného typu kvalifikuje?
Vzdělání – studovala jsem SUPŠ v Uh. Hradišti a pak FMK UTB ve Zlíně. V obou případech šlo o obor Design oděvu, kde jsem dostala perfektní základy práce s barvou a info o jejích vlastnostech. K teorii ze školních let mám také praxi z výtvarné tvorby. Kurz BT, který jsem absolvovala v Brně (v Profesionální škole vizáže a stylu u paní s mnohaletou zkušeností v oboru) a osm let praxe, kterou jsem díky mnoha klientům od roku 2017 získala. Jako bonus jsem absolvovala půlroční mentoringový program, abych měla supervizora a tudíž jistotu, že jsem objektivní v tom, jak barvy vidím a vnímám. Krom toho jsem analýzu barevného typu absolvovala hned 2x, u dvou různých profesionálek a v rámci dvou různých systémů, takže to znám i z klientského křesílka.
Poznáte u lidí barevný typ i bez měření? Vidíte ho hned?
Někdy ano, někdy ne. Zejména pravé typy nebo ty, které vídám často a mám je „nakoukané“ už poznám. Ale neusiluji o to a není to moje ambice. Ráda se nechávám vést procesem, baví mě průběh a také se ráda nechávám překvapit výsledkem. Nestřílím závěry jen tak od pasu, protože barevná typologie nemá byt „tipologie“ a měření mi už mnohokrát ukázalo, že původní odhad může být zcestný. Také nechci ochudit klienta o dobrodružný zážitek, kterým postupné odkrývání jeho barevnosti je.
Kde analýza barevného typu probíhá?
S klienty se potkáváme buď v Brně nebo v Prostějově. Záleží na jejich výběru.
Jezdíte i ke klientům domů?
Nyní už ne. Zkušenosti ukázaly, že ne vždy je prostředí u klienta doma dostatečně vhodné. Ne každý je schopen zajistit pro analýzu dostatek denního světla, patřičně velké zrcadlo a odstranění nežádoucích barevných vlivů, jako například syté barvy v interiéru. U sebe doma také často nemají ten tolik potřebný pocit, že si dopřávají něco výjimečného. A mám na to už příliš pomůcek.
Hodnotíte barvy oblečení na lidech kolem sebe?
Ano, hlavou se mi to honí. Je to výborný studijní materiál – něco mě nadchne a inspiruje a u něčeho si říkám, že to je škoda.
Máte chuť lidem říkat, že jsou oblečení špatně?
Ne. Pokud se ten člověk přímo nezeptá, nedělám to. Zatím mám dost soudnosti na to, abych si nechala nevyžádané rady pro sebe. Nevyžádaná rada totiž může být bolavá věc. A může být úplně kontraproduktivní, protože kromě toho, že člověka zraní, v něm může vytvořit blok a on se se svým zevnějškem nejen neposune, ale ještě se na místě zasekne. Mnohem lepší je počkat, až to bude jeho téma. Až k tomu dojde správný čas a barvy a oděv ho budou zajímat. Pak si o případný návod řekne sám a udělá největší pokroky. A nebo taky ne. I to je v pořádku – každý má právo nosit si, co chce.
Za zmínku také stojí, že definice „dobrého oblečení“ není jen o barevnosti, ale o mnoha dalších faktorech, které v danou chvíli neznám. Na to je potřeba jít víc do hloubky, znát kontext, osobnost a příležitost. Možná, že to, co někomu může připadat jako špatná volba má své opodstatněné důvody…
Proč mám v paletě i barvy, které mi nesluší?
Tak předně – opravdu vám objektivně nesluší nebo se vám subjektivně nelíbí? To je rozdíl. Možná vám ta barva skvěle přistane, ale nesedí vám její psychologické působení.
A druhá věc – možná tam opravdu jsou barvy, které nejsou vhodné ve velké ploše. Paleta se ale snaží být komplexní a tak vám nabízí i barvy do kombinace, tedy takové, u kterých se počítá, že je nosíte k jiným barvám a spolu s nimi už zase budou perfektní.
Proč mám v paletě i barvy, které mému typu neodpovídají?
To je ekvivalent dotazu výše. Jde o barvy, které alternují například bílou nebo černou. Ne všechny barvy je dobré nosit v ploše, potřebujeme i kombinovat a také obměňovat, aby nás oblékání bavilo. Uveďme si příklad. Chladná zima má jako ideální barvu sytě fialovou a je v ní nádherná. Například šaty v té barvě pro ni budou perfektní. Ale pokud si koupí sytě fialový svetr a ještě si jej vezme k černým kalhotám, může být celek už příliš tmavý. V tom případě sáhne raději po světle fialové košili, namísto sytě fialové, aby celek byl vyvážený. Kdyby ale na druhou stranu měla světle fialové celé šaty, budou samy o sobě nedostačené. A z toho důvodu máme v paletě i některé barvy navíc.
Barevná typologie mi nefunguje!
To může mít dva důvody – informace a čas. Dostali jste informací dostatek? Znát název svého typu nestačí. Rozumíte barevným vlastnostem a tomu, kolik od každé z nich máte v zevnějšku naděleno? Chápete problematiku barevného a tmavostního kontrastu? Znáte své neutrály a jak je kombinovat? Doptali jste se na to, co vám nebylo jasné? Dobré věci také vyžadují čas. Nejsou instantní. I v případě, že máte k dispozici skvělé informace, chvíli to potrvá, než si všechny sednou a váš mozek bude schopný je nejen zpracovat, ale také uvést do praxe. Ze začátku to tedy může stát nějaké úsilí, ale pak už to pojede na autopilota, nebojte se! 🙂
P.S. Máte nějakou nezodpovězenou otázku? Napište mi. A chtěli byste vědět, jak na „vaše“ barvy? Pak mi taky napište! 😉