Souhrnný přehled jednotlivých typů

Přečetli jste už články o jednotlivých typech, ale některé z nich vám stále splývají? Připadá vám, že se ztrácíte v souvislostech a nejste si jistí, čím se od sebe jednotlivé typy liší? Zvláště ty, které se jmenují podobně a jediným rozdílem je pořadí slov v jejich názvu? Nebo už se celkem orientujete, ale objevujete nové typy a nevíte, jak je do starých pořádků začlenit?

Nedivím se, pokud vám ze všech typologických informací jde hlava kolem. Než si množství informací sedne a zautomatizuje se, může to trvat. Právě pro snazší porozumění a lepší orientaci v systému barevné typologie vznikl také tento článek. Má sloužit jako přehled základních typologických skupin a jednotlivých typů a jako rozcestník, když se k některému z typů budete chtít vrátit.

Jak to funguje? Článek samotný není zdrojem informací o jednotlivých typech, ale vede k nim. Pokud o daném tématu už na mém blogu existuje text, pak je na něj možné přejít odkazem a k ostatním budou prokliky postupně přibývat, jak na ně přijde řada. Najdete zde cestu i k jednotlivým barevným vlastnostem a dalším informacím, tak pojďme na to…

Barevná typologie má čtyři základní skupiny a každá z nich se dál dělí. To, kam člověk patří, je dáno třemi barevnými vlastnostmi. Nejde o žádné pocitové šarlatánství, ale o empiricky podložené vlastnosti každé barvy a studie k nim prováděli erudovaní výtvarníci. Tím, kdo jako první smysluplně definoval barevné vlastnosti, byl v 19. století Albert H. Munsell, jehož trojrozměrné schéma k třídění barev dodnes používáme. Dalším, kdo problematiku barev rozvíjel, byl Johannes Itten, pedagog meziválečné školy Bauhaus a autor ikonických „Ittenových kontrastů“.

Munsellova kolorimetrie používá pojem VALUE, což v češtině označujeme jako míru tmavosti či světlosti a která je vysledovatelná také v zevnějšku každého člověka. (Podrobný článek o ní je tady.) Druhou barevnou vlastností je HUE. Té v češtině říkáme teplota. (O ní si můžete víc přečíst zde.) A do třetice je to CHROMA. Ta je u nás zaužívaná pod pojmem čistota anebo sytost. (I ona je na blogu podrobněji rozpracovaná.)

Než se dostaneme k přehledu, stojí za zmínku, že barevná typologie jako obor prošla poměrně dlouhým vývojem, o kterém se můžete dočíst v článku Barevná typologie a různé systémy. Díky tomu existuje více typologických schémat, ale všechny – bez ohledu na to, jak jednotlivým typům říkají – vycházejí ze stejného základu a s výše uvedenými třemi vlastnostmi musí pracovat. Názvy, které tyto systémy pro jednotlivé typy používají, se tak mohou lišit, ale naměřené barevné hodnoty by neměly!

Následuje přehled skupin, typů a také názvů, se kterými se můžete setkat. Přidávám k nim i názvy, které používá Absolut colour system (ACS) tak, jak podle popisu odpovídají ustáleným českým označením:

JARO
Sem patří typy, které mají společnou potřebu teploty, kontrastu a světlosti. Každý z typů si však žádá jiný poměr těchto vlastností a blíže se jim věnuje tento článek. Jarní typy se podle rozšířené barevné typologie dělí na:

LÉTO
Letní typy potřebují chlad, světlost a jemnost. Na blogu o nich najdete článek, který rozebírá jak jejich společné znaky, tak i odlišnosti. Přečíst si ho můžete kliknutím sem a tady je jejich dělení:

PODZIM
Podzimní typy spojuje potřeba teploty, jemnosti a tmavosti. Opět každý z nich potřebuje jiný poměr těchto vlastností a i když mají mnoho společného, každý má také svá specifika a odlišnosti. K článku o nich se dostanete tudy. Řadí se sem tyto typy:

ZIMA
Zimní typy si žádají především chlad, kontrast a tmavost. Zde najdete porovnávací článek o zimních typech a tady je jejich dělení:

Tak co myslíte – hodí se takový rozcestník? Spolu s přibývajícími texty jej budu průběžně aktualizovat…