Jsou dva. Jsou si velmi podobné, ale nejsou úplně stejné. Ani zkušené oko je běžně nerozezná bez měření a stejně jako u sourozenců, i tady by se hodila nějaká rozlišovací značka, aby se člověku nepletly pořád dokola. Působí seversky, většinou jsou blonďatí, světloocí a mohou se špatně opalovat… Posvítíme si na ně v nové kategorii článků zvané „versus“ – světlé typy – tedy typ světlý chladný a jeho bráška typ světlý teplý.
Co mají společného
Oba dva typy leží v kruhu typů mezi pravým jarem a pravým létem, které můžeme chápat jako jejich pomyslné rodiče. U obou se tak “geneticky” posílila světlost (typická oběma rodičům) a tak jsou oba dominantní právě svou světlostí. To znamená, že potřebují barvy na bílém základu – lehké jako vánek, něžné, pastelové a rokokově sladké. Pohybují se tedy na škále od světlé až po středně tmavou a tam obvykle končí. S tím souvisí také poměrně nízký tmavostní kontrast. Černobílá kombinace tak není vůbec nic pro ně a i třeba petrolejová, námořnická, antracitová nebo čokoládová jsou na ně těžké a ve velkých plochách úplně nežádoucí.
Naproti tomu, jejich barevný kontrast může být poměrně vysoký a v jejich tvářích se často dá vysledovat bohatá barevnost. Dalším společným znakem je pak čistota. Nezazáří v tlumených barvách, které jsou na ně zbytečně unylé, ale ani v kontrastních, které jsou na ně zase až moc svítivé. Nejlépe jim vyhovují barvy jasné, čisté, svěží, takové, které snadno pojmenujeme jedním slovem. Ani zvýrazňovací fixy, ani zastřenost a patina.
Čím se liší
Hlavní rozdíl mezi světlým létem a světlým jarem spočívá v teplotě. Oba jsou v zásadě teplotně neutrální. Ale zatímco světlé léto preferuje příklon k mírně chladným tónům, jaro tíhne k barvám mírně teplým. Z toho vyplývá, že létu sluší barvy se stříbrným či modrým podtónem a stříbrné kovy a jaru zase barvy se zlatým nebo žlutým podtónem a teplé kovy. Oběma přistane neutrální růžové zlato a jejich neutralita jim také umožňuje, vypůjčovat si některé světlé barvy mezi sebou navzájem.
Jejich barvy
Mezi nejlepší barvy těchto skandinávských typů patří mátová, aktuálně oblíbená avokádová a máslová, vanilková, pomněnkově modrá, sladká dětská růžová, mnoho meruňkových a pudrových odstínů pleťové, melounová a tak dál. U světlého léta najdeme víc modrých, fialových a růžových, u jara pak více zelených, žlutých a oranžových tónů.
Často pro ně není potíž, objevit živé barvy vhodné k obličeji, ale někdy mohou mít potíže s nahrazováním tmavých neutrálů, jako je právě černá. Není to tím, že by vhodných barev bylo málo, ale spíše tím, že je v obchodech neumí hledat. Jejich dokonalé neutrály totiž mohou být na první dobrou „nezajímavé“ a patří sem šedobéžová, béžovohnědá, kakaová, kávová, písková, béžová, světle šedá, holubičí šedá a také denimově modrá. Jakmile se je ale naučí vidět a vybrat, jejich šatník to neskutečně nakopne!
Příklady světlých typů
Lepší než teorie je názorná ukázka, tak pokud vás zajímá, jak světlé typy v reálu vypadají, mrkněte třeba na fotky Claudie Schiffer, Cate Blanchet, Gwyneth Paltrow, Tildy Swinton, Sharon Stone nebo Meryl Streep. Hledejte ale fotky z mládí a ideálně bez make-upu. Mrkněte, jak vypadají dobře v melírech nebo v zesvětlených vlasech. Případně se podívejte, jak naopak působí tvrdě a zestárle v tmavých outfitech, tmavě nalíčené nebo na tmavo obarvené.
Co potřebují
Světlé typy nejsou ani nedobarvené, ani nezdravé, ani neduživé. Není s nimi nic špatně, neměly by se víc opalovat, ani nepotřebují jíst víc železa, aby měly zdravější barvu. Potřebují znát „svoje“ barvy. Potřebují do outfitů světlo, jas a mírné teplo nebo chlad. Nic víc. A budou úžasné! 😉