Kladli jste si někdy otázku, proč v rámci barevné typologie vznikají nové podtypy? Má to jednoduché vysvětlení. Existují totiž lidé, kterým vyjdou barevné parametry tak trochu nerozhodně mezi dvěma různými skupinami. A vznik nové kategorie toto dilema řeší. Jednou takovou zaměnitelnou dvojicí mohou být kontrastní typ chladný, tedy sytá zima a světlý typ chladný, tedy světlé léto.
Co je spojuje
Jejich společným parametrem je chlad. Shodně sdílejí potřebu neutrálních až chladných barev a oba jsou nejlepší v barvách jen mírně chladných. Nemají však chlad na maximu a ani to není jejich dominantní vlastnost, protože jsou oba přechodovými typy a nabírají do sebe malý kousek tepla. Dalším společným znakem je to, že v kruhu typů oba přiléhají k jarní sezóně a právě odtud se ta špetka tepla bere.
Čím se liší
Rozdíl mezi nimi by měl být v tmavosti. Za ideálních podmínek se světlé léto nachází v té světlé polovině typů a sytá zima zase leží v té tmavší půlce. Takže léto u středně tmavých hodnot končí, zatímco zima u nich začíná. Jenomže! U syté zimy je klíčovou vlastností nasycení a hned poté chlad. Světlo je u ní nejméně zásadní, běžně se pohybuje kolem středu a může se stát, že tuto hranici někdy tak trochu překročí. Pokud se to stane, zejména když osoba nemá vyloženě tmavé vlasy, může se tak dostat až do světlých hodnot, které jsou běžné právě létu. A to je zavádějící.
Dalším odlišným znakem je nasycení. Jde o klíčovou charakteristiku syté zimy, pro kterou je to dominující vlastnost a světlé léto by zase z podstaty mělo být na jemné straně. I tady ale může čekat překvapení. Klíčová vlastnost světlého léta je světlo, hned vzápětí jde chlad a nasycení je u něj nejméně důležité. Obvykle se pohybuje kolem středu, může se však stát, že tento pomyslný práh překročí a dostane se až do sytějších hodnot. A to opět může být zavádějící.
Když narazíte na světlé léto, které je živější anebo sytou zimu, která je světlejší, než čekáte, může být těžké rozhodnout se, do které skupiny takového člověka zařadit. Pro lidi, kteří jsou barevně takto na hraně, vznikl atyp, který se jeví jako mix dvou výše uvedených typů – kontrastní léto, kterému by se mohlo říkat taky třeba světlá zima.
Co s tím
Pokud můj blog už nějakou chvíli čtete, tak víte, že o názvy zas až tolik nejde. Jádrem barevné typologie je přesná znalost vašich osobních barevných hodnot a ne příslušnost k nějaké skupině. Když máte své barvy změřeny dobře, tak víte, kolik potřebujete tepla, světla nebo nasycení a víte jak s tím pracovat. Bez ohledu na to, kolik skupin existuje nebo ještě v budoucnu bude existovat a zda se různé systémy shodnou na tom, jak jim budou říkat…
P.S. Měření vašich barevných hodnot je zábava. Ráda budu u toho, tak klidně napište! 😉