Závidíte učitelům prázdniny? Říkáte si, že dva měsíce jsou možná až zbytečné a co po celou tu dobu učitel dělá? Přemýšlíte, zda se během nich třeba nudí? Občas se s takovými názory setkávám a popravdě – kdybych pracovala jinde, možná, že bych to viděla stejně… Samozřejmě nemohu mluvit za všechny učitele, ale můžu vám říct, jak to mám já.
Co miluju na 30. červnu
Pokud teď čekáte, že řeknu „dárky“, tak vás zklamu. Jakkoliv mám ráda květiny, bonboniéry, čokoládu, kosmetiku, alkohol a jiné věci, tak naprosto nejvíc na třicátém červnu miluju první červenec.
Ten pocit, že se vzbudím a nic mě nečeká! Že mám hotovo. Že jsem to stihla, zvládla, splnila… A přežila! Dělá mi dobře ten pocit odvedené a odevzdané práce, který je jako pomyslná „fajfka“ na seznamu povinností. Ten pocit, že mám čistý stůl a můžu vypnout. Úleva!
Když moje hlava zaznamená, že po deseti měsících práce může přepnout na „režim dovolená“, většinou to provází nesourodý, ale legitimní emocionální mix. Někdy je to ztřeštěná euforie, jindy až fyzický pocit štěstí a někdy naopak brečím z toho, jak vyčerpaná se cítím. Jak expresivně vyjádřila jedna starší kolegyně: „Jestli teď potkám nějaké děcko s batohem, pozvracím se!“ Naštěstí mě čeká asi tak 6 týdnů, během kterých mohu svou rozdrobenou duševní rovnováhu znovu posbírat…
Nuda o prázdninách?
Když se mne někdo ptá, „co budu dělat po celé dva měsíce prázdnin“, většinou s nadsázkou říkám, že půlku se budu dávat dohromady z uplynulého školního roku a druhou se budu bát toho nového. Ale vážně – nuda? Vzhledem k výše zmíněnému ne. Deset měsíců jsem respektovala režim určený vnějšími faktory. Každá hodina měla striktně daný začátek a konec. Nemohla jsem si vybrat, kolik jich bude za sebou a bylo mi tak vnuceno i to, kdy jíst, pít, chodit na toaletu a vracet se domů… Je čas tohle všechno ze sebe setřást, uvolnit se a přestat přemýšlet o druhých.
Co miluju na prázdninách
Tak předně, učitel nemá prázdniny, i když se o tom tak mluví. Prázdniny má žák. Učitel čerpá řádnou dovolenou. A není automatické, že po celý červenec a srpen sedí doma. Pokud mu dovolená došla, dost možná, že sedí ve svém kabinetu… Každopádně, pro mne je to prostor na restart a detox. Oprášit zájmy, oživit koníčky, něco ušít a hodně číst. Baví mě nicnedělání i manuální činnosti. Kafe s kamarádkami i fyzická aktivita. Trek v horách i lenošení v posteli a sledování seriálů. A někdy úplně neukázněně všechno dohromady – páté přes deváté.
Co mohou být prázdninové zápory
Ano, mám k dispozici více dnů dovolené, než kolik mají jiná zaměstnání. Daní za to je ale fakt, že si je zpravidla nevybírám, kdy chci, kdy potřebuji a kdy se mi to hodí. Anebo jenom velmi omezeně. Ať už se v těch 10 pracovních měsících děje cokoliv, prostě pracuji. Suplování by bylo komplikací pro kolegy a neodučené hodiny pak chybí mně samotné, takže dovolená mimo sezonu je prakticky nedosažitelná… Ale dovolená během letních prázdnin s sebou nese vyšší teploty, větší koncentraci lidí i vyšší ceny. A to zejména v destinacích, které mě zajímají kvůli dějinám… Nevadí, je to, jak to je…
Co miluju na 1. září
Když se na konci srpna těším do práce, znamená to, že se léto povedlo a jsem schopná se s ním rozloučit. Baví mě nové nápady, které vytvořilo podhoubí prázdninového poflakování. Ochlazení, ve kterém se líp soustředím. Režim, který na další období přinese řád a efektivitu. Nadepisování hodnotících archů a zakládání nového katalogu. A pak taky úplně obyčejná věc, jakou je nákup v papírnictví… 🙂