Mnoho článků z této rubriky bylo inspirováno vašimi potřebami nebo dotazy a platí to také o textu, který zrovna čtete. Ozvala se mi totiž paní, která stála o novou paletu pro svůj barevný typ. V minulosti byla na měření, kde dostala informaci, že je klasické léto a k tomu relativně jednoduchou paletku s 24 barvami. Teď by se jí hodila mnohem propracovanější paleta, jenomže…
Označením klasické nebo také pravé léto se v každém typologickém systému myslí něco jiného. V jednom z evropských systémů je tento termín používán pro léto pastelové, což je světlé léto, zatímco v jiném systému jde o označení léta chladného, které má jednotlivé barevné hodnoty o něco jiné. A v případě, že jsem barvy neměřila já, paní jsem osobně neviděla nebo nemám k dispozici alespoň fakt dobrou fotku, jen stěží mohu být při výběru paletky nápomocná…
Každopádně se nabízí otázka, jak to s těmi „pravými“ typy vlastně je a jestli taky (logicky) existují typy, které se dají označit jako „falešné“. 🙂
Původní typologie
Úplně na začátku, v dobách, kdy existovala pouze sezónní typologie, to bylo jednoduché. Rozlišovaly se pouze čtyři typy a tak logicky byly pravé všechny. Každý nesl název jedné sezóny a určitý soubor vlastností. Takže třeba jaro bylo skupinovým označením pro všechny lidi, kteří měli v zevnějšku teplo, světlo a nasycení.
Rozšířená typologie
Pak si ale někdo všimnul, že i v rámci jedné skupiny se dají tvořit další podmnožiny, protože každý člověk má jiný poměr těchto charakteristik. A tak vzniklo například jaro světlé, jaro teplé a jaro syté. Od označení pravé/klasické jaro se tak poněkud ustoupilo a názvy se začaly odvíjet od dominantní barevné vlastnosti. Přezdívka pravé či klasické se v rozšířené typologii obvykle spojuje s těmi typy, které mají jako dominantní vlastnost barevnou teplotu. Jde tedy o teplé jaro, chladné léto, teplý podzim a chladnou zimu.
Upravené systémy
Když budete po tzv. pravých typech pátrat, zjistíte, že některé systémy si toto označení posunuly po svém. Na německy mluvícím území například za pravé léto nepovažují léto chladné, ale léto světlé. Pravé léto si totiž spojují s pastelovými tóny obsahujícími bílou, pro které chladné léto může být příliš tmavé, protože v jeho kategorii jsou i ženy se středně nebo mírně tmavými vlasy. A za pravý podzim zase označují tmavý podzim, protože ten teplý pro ně není dost hluboký a jen málo se liší od teplého jara.
Aktuálně
Aby toho nebylo málo, novější systémy se rozhodly dilema o tom, který typ je pravý, vyřešit úplně po svém a prostě ho přidaly, jako novou kategorii. Takže to v praxi může vypadat například tak, že mají hned čtyři kategorie zimy – zimu pravou s vyrovnaným poměrem všech hodnot a pak zimu chladnou, sytou a tmavou, kterým jedna z vlastností nápadně dominuje. Když k tomu přidáme ještě tlumenou zimu z kategorie „atypů“, dostaneme tak v zimní sezóně hned pět podskupin.
V praxi
V reálu výše zmíněné znamená, že když se řekne pravé léto, může to znamenat za a) chladné léto, za b) světlé léto, a může to znamenat i za c) úplně samostatnou skupinu léta, kterou novější systémy přidávají. Zkrátka záleží na kontextu. Je třeba vědět, kdo vám to říká, co má na mysli a jaký typologický systém používá. Co myslíte, je to žádoucí zpřesnění nebo zbytečně rozmělněný zmatek? Ať už se nám to líbí nebo ne, momentální typologický trend velí co nejpřesnější hodnoty pro každého jednotlivce…
P.S. Bez ohledu na to, kolik dalších skupin, podskupin a mikroskupin si na nás typologie ještě nachystá, barevné vlastnosti jsou jenom tři. Pokud znáte svoji míru u každé z nich, můžete názvy kategorií i jejich bezostyšně rostoucí počet naprosto v klidu ignorovat, protože to podstatné už víte! 😉