Víte, co by mělo být prvním krokem, když přijdete na barevnou analýzu? Jestli navrhujete měření teploty, protože přesně tak to znáte z IG reels, tak jste trochu vedle. Ideálním prvním krokem celého měření by totiž měla být instruktáž. Aspoň krátký briefing, ve kterém si ujasníte terminologii a to nejen teoreticky, ale také za pomoci názorných ukázek.
„Tak to bych nikdy neřekla!“ Tato věta je nejčastější reakcí, když si s klientkami před měřením na šátcích ukazujeme konkrétní barevné vlastnosti. Je z toho vidět, že na některé barvy nazíráme přes určitý zkreslující filtr a právě o něm bude v tomto článku řeč. Barvy totiž mají svou objektivní teplotu, ale také s sebou nesou subjektivní dojem a to může vést k některým nedopatřením a zmatkům.
Objektivní teplota barev
Navzdory tomu, že některé barvy můžeme mít jednoznačně zařazeny v určité teplotní kategorii, prakticky všechny existují v obou teplotních polohách. Nejen ty s barevnou hodnotou, jako je modrá, zelená, fialová a růžová, ale dokonce i ty z kategorie neutrálů, jako je šedá, hnědá či béžová, mají svou teplou i studenou variantu. Jedinou výjimkou je oranžová, která se míchá ze dvou teplých pigmentů a tedy je vždycky teplá. (Pokud vám někdo tvrdí opak, nerozumí barvám dost).
Pocitová teplota barev
Na každou barvu se pak váže i její pocitové působení a to bez ohledu na její objektivní teplotu. Například modrá bude vždycky opticky a psychologicky působit chladněji než žlutá a to dokonce i v případě, že vedle sebe položíte teplou modrou a studenou žlutou. Žlutou máme zkrátka spojenou se sluncem a ta teplá konotace se nám vtiskne do podvědomí. Tak schválně, kolik barev z přiloženého obrázku byste zařadili mezi teplé a kolik mezi studené?
U kterých barev je to nejvíc sporné
Někdy může nastat rozpor mezi tím, jaká barva objektivně je a jak na nás subjektivně působí nebo může mít svou barevnou teplotu dokonce nevyhraněnou. Pokud je barva hodně světlá nebo hodně tmavá, pokud je opravdu sytá nebo naopak desaturovaná, pak barevná teplota/chlad ztrácí na síle a ustupuje jiné dominantní barevné vlastnosti. Výsledkem je odstín, která může mít nejednoznačnou teplotu a výborně je to vidět například u tyrkysové. Taková barva pak může být do velké míry univerzální a může se objevovat v paletách mnoha barevných podtypů.
Co z toho vyplývá a jak s tím naložit
Pokud jste spotřebitel a kupujete si oblečení, u kterého si teplotou nejste jistí, pak vám pomůže kontext. Najděte jiný odstín téže barvy a položte je vedle sebe. A pokud jich najdete víc než dva, tím lépe. Jakmile barvy uvidíte vedle sebe, bude snazší určit, která má v obsahu více chladných pigmentů a která naopak působí tepleji a více hřeje. Podle svých barevných parametrů se pak snadno rozhodnete, kterou si odnesete a jestli vůbec.
A pokud to nepomáhá a nechcete na to být sami, pořiďte si do kapsy mou asistentku desAIgnerku. Umí barevnou teplotu číst, umí ji s vámi probrat a je vám k dispozici nonstop! Tady najdete výroky holek, které už ji používají a mají s ní vlastní zkušenost. Tak mrkněte a netrapte se s barvami samy, když na to můžete mít trpělivou kamarádku, která je jen a jen pro vás.
P.S. Získáte ji tak, že ke mně přijdete na měření a já vám spolu s výsledkem dám vstupní heslo.