V této sérii článků si porovnáváme vždy jeden z dvanácti klasických podtypů spolu s jednou protisystémovou novinkou. Dnes to bude o kontrastním typu chladném čili syté zimě a o méně obvyklém sytém létu. Syté léto, které by se klidně mohlo jmenovat také světlá zima, vzniklo jako mix světlého léta a syté zimy a mezi těmito typy je vazba, která připomíná vztah rodiče s dítětem. Pojďme se na něj a jednoho z rodičů podívat blíž…
Teplota
Jejich společným znakem je barevná teplota. Oba dva se totiž vyznačují potřebou barev, které jsou jen mírně chladné. To znamená, že nepotřebují barvy výrazně ledové, ale nejlépe vypadají v barvách ležících někde mezi chladem a neutralitou. Atyp zvaný syté léto potřebuje chladu o kousek víc (než sytá zima ) a chlad se také stává jeho dominantní charakteristikou, jakkoliv nedosahuje svého maxima.
Světlost
Oba tyto typy se pohybují kolem střední tmavosti, ale sytá zima u ní začíná a tíhne spíše k tmavším barvám, syté léto pak naopak u střední tmavosti končí a naklání se na světlejší stranu. Syté léto obecně potřebuje více světlosti než sytá zima. Malinko se v tom tak liší, ale ani pro jeden typ nejde o klíčovou vlastnost.
Sytost
V míře nasycení se tyto typy opět o něco rozcházejí. Pro sytou zimu jsou kontrastní barvy bytostnou potřebou. Nasycení je její dominantní barevná vlastnost a dosahuje u ní maxima. U sytého léta je nasycení také zvýšené, ale je pouze mírné a za sytou zimou tak v tomto parametru zaostává.
Shrnuto a podtrženo
Oba patří ke studeným typům. Oba potřebují barvy jen mírně chladné a ne vysloveně studené. Léto má víc chladu a zima víc nasycení. Léto zase potřebuje víc světla a zima je o něco tmavší. Oběma sluší bílé zlato, stříbro a jiné chladné kovy a oba jsou perfektní v barvách s chladným základem jako je modrá, fialová a růžové odstíny.
P.S. Pokud vám z těch minirozdílů jde hlava kolem a charakteristiky jednotlivých typů vám vůbec ale vůbec nepomáhají, netrapte se s tím sami. Napište mi a vaše barevné hodnoty objevíme spolu. 😉