Tento článek opět inspirovalo osobní setkání se zajímavou klientkou, který výrazně naplňovala znaky typu, co je tak trochu nestandardní – tlumený typ jarní, tlumené jaro a podle ACS také Spicy. Jestli vám to spojení tlumenosti a jara zní jako protimluv, je to moc dobře! Znamená to totiž, že se orientujete a víte, že jaro je z podstaty syté. Různou měrou, ale vždycky nasycené. Oč se tedy u tohoto „atypu“ jedná?
Když se objeví člověk, který má ve vizáži potřebu pořádné dávky světla a tepla, jsou to indicie, že se měření bude ubírat směrem k jarním typům. Někdy ale nastane situace, že se to trochu zkomplikuje. Je tam potřeba světla, ale ne absolutní a mohly by stačit jen barvy mírně světlé. Je tam teplo, ale ne horko, a tak se zdá, že by stačily jen barvy mírně teplé. A aby toho nebylo málo, zamotá se to i s třetí barevnou vlastností – nasycením. Jarní typy jsou z podstaty nasycené a tento typ se tváří, že sytost vůbec nepotřebuje. Ve výsledku to vypadá, jako uzel na tkaničce, který chcete opatrně rozvázat a místo toho máte pocit, že jej utahujete…
Pokud vezmete v úvahu světlo a mírné teplo, navede vás to ke světlému jaru. Jenomže barvy světlého jara jakoby byly světlé až příliš. Zejména, když se majitel takové vizáže dobře opaluje. Pokud zohledníte tlumení a mírné teplo, navede vás to zase na jemný podzim. To se zdá být jako výhra, protože barvy jemného podzimu jsou středně tmavé a vyřešíte tím otázku tmavosti. Ale je tu další ale. Barvy tlumeného podzimu jsou na tento nevyhraněný typ zase příliš zvadlé, protože chce barvy jemnější, ale ne ty úplně tlumené. Prostě zasukovaný uzel…
Podle rozšířené barevné typologie takový klient spadne do skupiny světlého jara. To je totiž ze všech jarních typů nejméně syté a tak nepotřebuje barvy kontrastní, ale stačí mu jen ty živé, které se svou barevnou čistotou točí někde kolem středu. Tmavostní škála v rozsahu mezi světlými a středně tmavými barvami je navíc u tohoto typu úplně v pořádku.
Některé systémy se s tím ale nespokojily a vymyslely si pro něj speciální kolonku. Jedná o jaro, kterému se říká Soft spring nebo také Spicy. Název kalendářního měsíce nemá, protože na něj nezbyl a taky proto, že neleží v obvodu kruhu typů, ale na jeho diagonále.
Tento typ jakoby zůstal ztracený někde na půli cesty mezi jarem a podzimem. Má potřebu tepla, společnou oběma sezónám, ale z jara si vypůjčil značnou dávku světla. Vyšší, než jakou podzimní typy běžně potřebují a dokonce vyšší, než jakou snese tlumený podzim, který má světlosti ze všech podzimních typů nejvíce. No a z podzimu si zase nese tlumení, které svou hodnotou sice není na maximu, ale i tak přesahuje obvyklé hodnoty jarních typů.
Má tedy vyšší potřebu tepla, vyšší potřebu světla a vyšší potřebu tlumení. Žádná z nich ale není na maximu a všechny dohromady působí, jako by se neuměly seřadit a domluvit, která z nich je nejdůležitější. Tlumené jaro tedy potřebuje světlo, ale ne tolik, jako jaro světlé. Potřebuje tlumení, ale ne tolik, jako tlumený podzim a s oběma typy má společnou špetku chladných pigmentů, které způsobují, že mu stačí jen mírné teplo, namísto tepla absolutního.
Co z toho vyplývá pro jeho šatník? Tento typ ve skříni zužitkuje mnoho sluncem prohřátých odstínů se žlutými spodními tóny, jako jsou barvy všech druhů citrusů. Krásný bude ve světlejších odstínech tyrkysové, svěžích zelených, červených s kapkou žluté a obecně v barvách, které evokují dovolenou na Sicílii. Zejména pokud má zvýšený barevný kontrast, může barvy ze své palety taky směle míchat. Vysoký tmavostní kontrast se u něj ale neobjevuje a ani neočekává. V létě mu vlasy totiž spíš šisují a pleť naopak tmavne.
Mezi neutrály může zařadit šedobéžovou, šedozelenou, hnědozelenou, olivovou, pískovou, skořicovou a může být ok i petrolejová nebo khaki. Ideálním kovem je žluté zlato, růžové zlato a v kombinaci nebo v malých plochách tlumené jaro zvládne i kovy bílé. Barvy kabelek a obuvi je jako obvykle vhodné odvíjet především od odstínu vlasů.
No a co raději ne? Tento typ by se měl vyhnout tomu, co jde proti jeho teplu a světlu, takže příliš velkým plochám tmavých a studených barev. Vyvarovat by se měl i barev extrémně tlumených, které jeho zevnějšek zbaví energie a dynamiky. Nevynesou jej ale ani barvy příliš nasycené, které jej překročí a budou od jeho tváře odvádět pozornost na sebe sama. Jako u mnoha dalších typů je u něj největší výzvou najít mezi jeho trochu nevyhraněnými vlastnostmi ten správný poměr a balanc…
P.S. Tento typ by se klidně mohl jmenovat taky třeba „světlý podzim“. Ale jak už víte z předchozích článků o „typech atypech“, název je úplně, ale úplně nedůležitý. To, v čem spočívá DNA celé typologie, je znalost barevných vlastností a pokud máte po měření přesně stanovenou škálu svých osobních hodnot, tak jste to vyhráli a to důležité víte! 🙂